Jdi na obsah Jdi na menu
 


P R A Ž S K Ý     H R A D

Sídlo českých knížat, králů a prezidentů.

(informace jsou použity z různých písemných pramenů a materiálů)

Od 9. století sídlo českých panovníků. Zde na vrchu Žiži stál knížecí stolec. Postupně byl vrch zastavěn různými světskými i církevními budovami.

Kostely na Pražském hradě: 1) Panny Marie - postaven v 9. století Bořivojem I., 2) sv. Jiří - v 10. století Vratislavem I., 3) sv. Víta - v 10. století svatým Václavem, 4) sv. Bartoloměje - 11.-12. století, 5) kostel Všech svatých - ve 14. století Karlem IV., 6) kaple Svatého Kříže - v 18. století za Marie Terezie.

1) kostel Panny Marie byl postaven po roce 885, zanikl ve 14. století. Zbytky kostela byly objeveny při archeologických pracích 1950-1951 mezi 2. a 4. nádvořím Pražského hradu.

2) kostel sv. Jiří stojí na Jiřském náměstí. Dal ho postavit kníže Vratislav I. v roce 921. V roce 973 byl u kostela postaven klášter benediktinek, který sloužil až do roku 1782, kdy byl zrušen Josefem II.

3) kostel sv. Víta na 3. hradním nádvoří. V roce 930 dal svatý Václav postavit rotundu sv. Víta. V roce 1060 byla rotunda zbořena a na jejím místě knížetem Spytihněvem II. postavena basilika sv. Víta, Václava a Vojtěcha.  V roce 1344 začala na místě basiliky stavba katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Základní kámen položil král Jan Lucemburský za účasti svého syna Karla (IV.). Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha byl dostavěn za prezidenta Tomáše Garrika Masaryka v roce 1929.

4) kostel sv. Bartoloměje na 3. hradním nádvoří postaven na přelomu 11. a 12. století. Sloužil asi 100 let. Zbytky kostela byly nalezeny při archeologických pracích v roce 1920. Kostel stál před dnešním vchodem do prezidentského paláce.

5) kostel Všech svatých postaven ve 12. století, na jeho místě byl v roce 1370 postaven gotický kostel Karlem IV.

6) kaple Sv. Kříže postavena na 2. hradním nádvoří v roce 1756 Marií Terezií. Na venkovní stěně jsou sochy sv. apoštolů Petra a Pavla z roku 1854.

Zlatá ulička. Dekret na stavbu komůrek vydal 16.9.1597 císař Rudolf II. pro hradní střelce. Ti si v hradbách postavili 27 malých domků, zachovalo se 24 domků. V roce 1955 barevnost domků navrhl Jiří Trnka.
     Podle legendy zde působili alchymisté. Ve skutečnosti alchymisté působili ve věži Mihulce. Ve Zlaté uličce žili zlatníci. V 16. století se ulička jmenoval Zlatnická.
      Ve Zlaté uličce v čísle 22 bydlel od listopadu 1916 do března 1917 Franz Kafka (1883-1924), v domku číslo 12 bydlel Jiří Trnka (1912-1969) a Jan Werich (1905-1980). V jednom ze zbořených domků u Daliborky žil básník Jaroslav Seifert (1901-1986).

Nejvyšší purkrabství. V letech 2014-2015 byla zbořena stavba, která se nazývala Ústřední dům pionýrů, později Dům československých dětí z roku 1963 podle návrhu architekta Josefa Hlavatého (*19.3.1923 Praha, + 24.4.2012 Praha). Po roce 1989 byla přeměněna na kavárnu a prodejnu suvenýrů. Kvůli ní byly zbořeny renesanční domy. Na jejich místě vyrostla prosklená přístavba. Uprostřed atria byla postavena keramická fontána od Aleny Kroupové (*2.1.1926 Tábor, +25.12.2002 Praha), která zde zůstala a v roce 2016 byla uvedena do provozu.